Kdy se má dítě začít učit cizí jazyk, o tom se donedávna vedly spory, které byly podloženy pouze zkušenostmi a dohady. Až s rozvojem neurověd, které se zabývají zkoumáním mozku při používání jazyka, mohly být tyto názory podloženy vědeckými zjištěními. K výzkumům se používají lékařské přístroje, jako jsou magnetická rezonance a encefalograf a neurovědci zjistili mimo jiné, že mozek dětí vyrůstajících se dvěma jazyky, dokáže mezi nimi velmi rychle rozlišovat. Při učení se cizímu jazyku využívá mozek struktury, které se používají při užívání mateřského jazyka. Pokud dítě vyrůstá dvojjazyčně, probíhá proces vnímání jazyka paralelně a tak se učí oba jazyky, aniž by se jim pletly. Proč tomu tak je, není zatím objasněno, důležité je, aby každý z rodičů mluvil s dítětem svým mateřským jazykem. 

již v sedmdesátých letech minulého století zjistili neurovědci, že k rozvoji vnímání jazyka dochází již v prenatálním období[1].  Zhruba ve 22. týdnu těhotenství vnímá ještě nenarozené dítě hlasy a melodie a umí rozpoznat hlas svých rodičů a také jazyk, kterým hovoří. V šesti měsících, přestože děti ještě nemluví, dokáží  přiřadit věcem pojmy a dokonce poznat i chyby. V tomto věku je mozek velmi plastický a tak děti doslova nasávají nová slova jak v mateřském, tak v cizím jazyce. Ve třech letech již děti dokáží slova kategorizovat a rozumějí jednoduchým větám. Význam slov je rozlišován ve Wernickeovu centru, které je důležité pro správné porozumění řeči. Nachází se ve spánkovém laloku levé mozkové hemisféry[2]. V jeho blízkosti je Brockovo centrum, které je důležité při složitějších větách a vnímání gramatických jevů a je také zodpovědné za tvorbu řeči. Gramatiku děti dokáží pochopit asi v deseti letech. K tomu je nutné, aby byly zapojeny obě oblasti mozku a byly zde vytvořeny pevné vazby, které vznikají při jejich opakované aktivaci a propojení.

Při poslechu cizího jazyka dochází ke zhruba stejným procesům, jako při vnímání mateřštiny, jsou aktivovány stejné části mozku. U dětí vyrůstajících dvojjazyčně k tomu jsou aktivovány tyto mozkové oblasti paralelně[3]. Ale na rozdíl od dospělých se tvoří u dětí oddělené a unikátní nervové dráhy pro každý jazyk. Asi ve dvou letech začínají děti chápat, že existují různé jazyky, a že jejich používání je vázáno na určité situace. Přesto si někdy „vypomáhají“ slovy z jiného jazyka, ale stále snadněji přechází z jednoho jazyka do druhého[4]. Děti navíc velmi dobře vnímají správný přízvuk a melodii jazyka. Proto se jako nejvhodnější pro učení se cizímu jazyku jeví věk od narození přibližně do čtyř let věku.

[1] https://www.planet-wissen.de/gesellschaft/lernen/sprache/pwiewiekinderdiespracheerwerben100.html [12. 2. 2022]

[2] Výjimečně mohou být centra umístěna i v pravé hemisféře, uvádí Michal Vilímovský ve článku Wernickeovo centrum řeči. https://cs.medlicker.com/1666-wernickeovo-centrum

[3] https://www.planet-wissen.de/gesellschaft/lernen/fremdsprachen_lernen/fremdsprachen-gehirn-100.html [12. 2. 2022]

[4] Ortega, Zwetelina. Wenn mehrsprachige Kinder Sprachen mischen, ist das kein Defizit. Der Standard, 2018. https://www.derstandard.de/story/2000078804743/wenn-mehrsprachige-kinder-sprachen-mischen-ist-das-kein-defizit [12. 2. 2022]

Autor článku: Mgr. Jana Nálepová, Ph.D., Ústav cizích jazyků FPF SU v Opavě