Inovativní a kreativní přístupy ve vysokoškolské výuce

Představujete si studium na vysoké škole jako nekonečné hodiny proseděné na přednáškách, kvanta informací a šprtání na zkoušky? To už pro vysokoškolskou výuku 21. století do jisté míry neplatí. S potřebami doby se mění také didaktické metody. V dnešní informační společnosti je přístup k vědomostem samozřejmostí a pouhé jejich předávání ve vysokoškolské výuce nestačí. Potřebujeme studenty naučit pracovat s informacemi kriticky, nenechat se zmanipulovat, využívat vědomosti k vytváření vlastních kreativních řešení.

K získání těchto dovedností vedou různé cesty. Vyučující nahrazují frontální výuku interaktivitou, s úspěchem používají metody zážitkové pedagogiky, zapojují smyslové vnímání a pracují s reálným prostředím. Výsledkem pak je přirozená interakce mezi studenty a vyučujícími i mezi studenty navzájem, jejich aktivizace. A jak takové inovace konkrétně vypadají v realitě vysokoškolské výuky? Představujeme tři příklady kreativního přístupu ve výuce na Ústavu bohemistiky a knihovnictví z uplynulého akademického roku.

V zimním semestru sklidila pozitivní ohlas dr. Kristýna Dufková se svým workshopem nazvaným Od slov k tvorbě: Kreativní práce s jazykovým materiálem. Ačkoli termín „jazykový materiál“ v lingvistice běžně používáme, málokdy máme na mysli fyzickou matérii jako takovou, tím méně v dnešní době digitálních textů. A právě hmatatelnou práci s textem si vyzkoušeli účastníci workshopu při tvorbě dadaistických básní, tzv. zinů (formou koláží) či blackout poetry. Během workshopu tak z textů rozstříhaných na jednotlivá slova vznikla originální básnická díla, letáky ze supermarketů byly přetvořeny v sebevyjadřující koláže v podobě osobních „časopisů“ a kanonická díla české literatury se za pomoci začerněných pasáží transformovala do zcela nových, autentických sdělení jednotlivých účastníků workshopu. Metody se mohou s úspěchem uplatnit ve výuce jazyka či literatury, především ale obecně vedou studenty ke kreativitě a k chápání jazykových prostředků v nových kontextech.

Příkladem toho, že i obtížnější témata lze předávat kreativně a interaktivně, byl workshop dr. Magdalény Lapúnikové, který vedla na podzim 2024 se studenty češtiny na Univerzitě v Lisabonu. Jednalo se o workshop zaměřený na zdvořilost v mezinárodním prostředí s názvem How to be polite in Czech? Studenti nejdříve hodnotili zdvořilost v různých situacích za pomoci interaktivní prezentace (Mentimeter), čímž spoluutvářeli obsah výuky. Následně ve skupinách diskutovali o palčivých zdvořilostních otázkách jako tykání vs. vykání nebo oslovování a nakonec prakticky nacvičovali správné jazykové jednání v konkrétních situacích, kdy se studenti vžili do svých rolí a zapojili fantazii i emoce. Účastníci využili vlastní zkušenosti z komunikace v mezinárodním prostředí a kreativně řešili zadané modelové situace.

Pedagožky z Ústavu bohemistiky a knihovnictví byly pozvány, aby v následujícím akademickém roce své metody a přístupy sdílely na zahraničních univerzitách (Banská Bystrica, Nitra). Obě vyučující se v oblasti inovativního přístupu ve vysokoškolské výuce cíleně rozvíjejí, na jaře 2025 absolvovaly týdenní kurz pro pedagogy v Portugalsku s názvem Unlocking Imagination zaměřený na kreativní myšlení v lokálních souvislostech. Účastníci „v terénu“ portugalského venkova objevovali místní kreativní řešení a propojení tradice s inovací. Pedagogové z několika evropských vysokých škol navštívili chov tradičního regionálního plemene oslů, které je využíváno k vypásání kritických oblastí jako efektivní prevence požárů v krajině. Součástí programu byla také exkurze do tradiční rodinné firmy specializující se na ruční výrobu nožů – s využitím lokálních materiálů a nejnovějších technologií zároveň. Gros programu pak spočívalo v komplexním prožití kreativní procesu v reálném prostředí: účastníci měli za úkol vymyslet, navrhnout, vytvořit a prezentovat inovativní produkt za použití lokálních materiálů. Nedílnou součástí procesu byla autoevaluace vlastního tvůrčího procesu i konečného výsledku, což účastnice ze Slezské univerzity vyhodnotily jako výrazný inspirativní moment pro vlastní výuku.

Není vždy jednoduché při klasické semestrální výuce systematicky uplatňovat kreativní metody – ať už kvůli nedostatku času, množství látky, která má být zvládnuta, či z důvodu velkých skupin studentů. Kde se ale kreativní metody ve vysokoškolské výuce rozvíjejí cíleně, jsou programy typu Blended Intensive Programme (zkráceně BIP) pořádané především za účelem sdílení inovativních a kreativních přístupů. Tyto týdenní programy jsou na FPF SU nabízeny studentům a vyučujícím v rámci programu Erasmus+ a poskytují tak možnost získat cennou zahraniční zkušenost a inspiraci i v případě, kdy není možné vyjet na dlouhodobý studijní či výukový pobyt. Ústav bohemistiky a knihovnictví se v uplynulém akademickém roce zapojil do mezinárodních BIPů jak v roli organizátora, tak jako instituce vysílající své studenty a vyučující na tyto programy do zahraničí.

Závěrem možná triviální otázka: proč je vlastně inovativní a kreativní přístup ve vysokoškolské výuce důležitý? V dnešní době se od kvalifikovaných profesionálů kromě oborových znalostí a dovedností očekává schopnost kreativně řešit problémy. To, co dnes nazveme inovací, může být už zítra zastaralé. Proto se snažíme, aby naši absolventi dovedli myslet i tak trochu „out of the box“ a tuto schopnost uplatnili ve svém budoucím profesním životě.

text: Magdaléna Lapúniková
foto a obrazová příloha: Kristýna Dufková, Magdaléna Lapúniková