O krásách hornaté Severní Makedonie jste pravděpodobně slyšeli, ale znáte také
makedonštinu?

Makedonština letos slaví 80 let od kodifikace, tedy aktu, který znamenal standardizaci. Tento
milník je jistě významný pro současnou podobu makedonštiny, musíme si ale uvědomit, že to
neznamená, že by makedonština před tímto datem neexistovala. Před rokem 1945 pouze
neexistoval jednotný spisovný standard, ale to nebránilo makedonštině v jejím přirozeném
vývoji. Naopak, různorodé dialekty se vzájemně ovlivňovaly a vytvářely tak jazykovou
rozmanitost, kterou můžeme pozorovat i dnes. Makedonština, jakož i ostatní jihoslovanské
jazyky, se vyvíjela v rámci balkánského prostoru. Právě v tom prostoru, který bývá někdy
nazýván jako „sud střelného prachu“ nebo „křižovatka civilizací“, se tak rozvíjel jazyk, na
který působily jak slovanské, tak i řecké, turecké, albánské a jiné vlivy, což se odráží v jeho
lexikální a gramatické struktuře. A jak si ukážeme později, právě proto je makedonština tak
jedinečná.

Kde se mluví makedonsky?
Makedonština (македонски јазик, makedonski jazik) je jedním z jihoslovanských jazyků
(patří do indoevropské jazykové rodiny). Dnes je oficiálním jazykem Severní Makedonie a
mluví jí přibližně 1,6 až 2 miliony lidí. Kromě Makedonie se makedonština používá i v
diaspoře, zejména v Austrálii, Kanadě a Spojených státech, ale i v jiných zemích.
Makedonština je také uznávaným menšinovým jazykem v několika státech, včetně Albánie,
Bosny a Hercegoviny, Rumunska a Srbska. Zapisuje se makedonskou podobou cyrilice.
Z lingvistického hlediska je makedonština zajímavým příkladem slovanského jazyka, který
postupně „ztratil“ pádové koncovky podstatných jmen a přídavných jmen a nepoužívá
infinitiv. Možná se ptáte, jak tedy makedonština vyjadřuje pády. Vzpomeňte si na angličtinu,
která má také omezenou schopnost flexe. V angličtině je třeba použít jiných prostředků,
analytických. Kupř. česká věta „Ten balíček sušenek dám jemu.“ (5 slov) by se přeložila jako
„I will give the packet of biscuits to him.“ (9 slov, protože v tomto případě analyticky
vyjadřujeme budoucí čas, genitiv a dativ, použitím předložky pak specifikujeme réma). A tak
je tomu i v makedonštině. Makedonština kromě toho disponuje širokými možnostmi vyjádření
různých časových rovin a modalit (kupř. pouze na základě použití určitého tvaru slovesa
dokážeme rozpoznat, zda byl mluvčí svědkem situace, o které mluví, či nikoliv).
Pokud přemýšlíte o tom, že byste se naučili nový jazyk, a pokud vás unavují nekonečné
seznamy pádových koncovek v jiných jazycích, ale zároveň máte vztah ke slovanským
jazykům, makedonština by mohla být ideální volbou.

Jablko sváru?
Otázka jazykového a národnostního (sebe)určení Makedonců a vůbec existence a uznání
makedonštiny jako samostatného jazyka je stále velmi kontroverzní. Ačkoli je makedonština
dnes oficiálním jazykem Severní Makedonie, a její vymezení jako samostatného jazyka je tak
výsledkem historických a politických procesů, bývá její statut zpochybňován. Tato otázka,
dodnes palčivá, ovlivňuje vztahy mezi Makedonií a jejími sousedy (hlavně Bulharskem a
Řeckem). Jak poukazuje Barbora Tomečková, doktorandka z právnické fakulty MUNI
věnující se právnímu postavení makedonského jazyka, byla právě makedonština jako
samostatný jazyk jedním z důvodů, proč byly přístupové rozhovory pro vstup Makedonie do
EU Bulharskem vetovány. Ostatně i užití samotného názvu „Makedonie“ a „makedonský“
není zcela bez problémů – proto se dnešní stát oficiálně jmenuje „Severní Makedonie“,
nikoliv jen „Makedonie“. Užívání jména „Makedonie“ totiž vyvolávalo spor s Řeckem – více
o situaci zde: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/makedonie-oficialne-zmenila-nazev-
stala-se-z-ni-republika-severni-makedonie-68677
Pokud by vás toto jablko sváru zajímalo ještě více, poslechněte si přednášku dr. Miroslava
Kouby ze Slovanského ústavu Akademie věd ČR:
https://www.youtube.com/watch?v=EFUBSceZfqE

A jak makedonština zní?
Pokud chcete slyšet, jak makedonština zní či jak zní makedonská hudba, zkuste se
zaposlouchat do některé z písní:
Ја излези Ѓурѓо, Ja izlezi Ďurďo (Next Time):
https://www.youtube.com/watch?v=12pu3mmZD_A
Девет враќе железни, Devět vratě železni, z filmu Před deštěm (Anastasia):
https://www.youtube.com/watch?v=V0RbKtVw7NM
Tango Do Balčak z filmu Až na dřeň!: https://www.youtube.com/watch?v=AAi1ojq9J0A
lidová: Море сокол пие, More sokol pie (Aleksandar Sarievski):
https://www.youtube.com/watch?v=I9q_dLBrbwc
popová, Боже, чувај ја од зло, Bože, čuvaj ja od zlo (Toše Proeski):
https://www.youtube.com/watch?v=eSVyGxDsLaQ
makedonská hymna Денес над Македонија, Denes na Makedonija:
https://www.youtube.com/watch?v=yKuD6FzAVfE
lidová, ale moderně interpretovaná, instrumentální Јовано, Јованке, Jovano, Jovanke (Leb i
sol): https://www.youtube.com/watch?v=cEz9DwmQdrI

Čím je makedonština tak specifická?
Makedonština, stejně jako ostatní jazyky východní části jihoslovanské skupiny, má řadu
charakteristik, díky kterým ji řadíme k tzv. balkánskému jazykovému svazu. To znamená, že
makedonština s jinými jazyky sdílí typologické, gramatické a lexikální rysy, které vznikly na
základě dlouhodobého vzájemného ovlivňování jednotlivých jazyků, které mnohdy nejsou geneticky příbuzné (nemusí patřit do stejné jazykové rodiny). Do tzv. balkánského jazykového svazu se kromě makedonštiny řadí také albánština, arumunština, bulharština, rumunština, řečtina, turečtina a některá východní a jižní nářečí srbštiny. Společnými znaky jsou: postponovaný určitý člen: např. makedonsky „ta žena“ je жената „ženata“ – v makedonštině dokonce poznáme, zda je předmět blízko nás, či daleko od nás, a to právě z použití různých určitých členů, женава „ženava“ bude blíže mluvčímu, женана „ženana“ bude vzdálenější; budoucí čas tvořený pomocí slovesa chtít: např. makedonsky „dám“ je ќе дадам „tě dadam“, přičemž ќе „tě“ vzniklo ustrnutím tvaru slovesa „chtít“ pro vyjádření budoucího času, tj. přibližně jako „*chci/budu dám“; minulý čas za pomoci slovesa „mít“: např. makedonsky „viděla jsem“ se může říct имам видено „imam videno“, tedy něco jako „mám viděno“; absence infinitivu: např. makedonsky „chci mít“ je сакам да имам „sakam da imam“, v podstatě něco jako „chci, *aby/že mám“;
zdvojování zájmen u předmětu: např. makedonsky „vidím ho“ může znít го видам него „go
vidam nego“, tedy doslova „ho vidím jeho“. Sami vidíte, že makedonština tenduje k analytičnosti. Jak bylo ukázáno výše, struktura makedonské věty může připomínat v některých ohledech strukturu věty anglické, v níž také potřebujeme pro vyjádření některých pádů předložku, příp. pro jiná vyjádření musíme užít určitého členu apod. Tato tendence způsobuje i to, že makedonské věty jsou často mnohem delší než české věty. Kupř. česká věta „Dám mu to.“ v makedonštině může vypadat takto: Ќе му го дадам тоа нему. – „Tě mu go dadam toa nemu.“, doslova *„Budu mu ho dám to jemu.“
(V poslední době dokonce i nespisovně: Ќе му го дадам тоа на него.)

Počátky zájmu o makedonštinu
O makedonštinu se začali zajímat českoslovenští lingvisté a filologové, a to již od meziválečného období. V tomto období začal růst zájem o makedonské dialekty a jazyk, přičemž v Československu se tento zájem přirozeně projevoval nejvíce v Praze, na Univerzitě Karlově. Mezi přední české odborníky, kteří se zabývali makedonštinou, patřili Ludvík Kuba, Stanislav Vomlela, Jiří Polívka, Bohuslav Havránek, Karel Horálek a také Josef Páta. V poválečném období, a i v 50. letech, se zájem o makedonistiku ještě zvýšil, a to i díky přednáškám Antonína Frinty, které se zaměřovaly na spisovnou makedonštinu. Už v roce 1946/47 například Frinta vyučoval kurz s názvem Nástin spisovného jazyka makedonského, který byl navštěvován i Horacem G. Luntem, autorem první anglické gramatiky makedonštiny. Zájem o makedonštinu a makedonistiku pokračoval i v dalších desetiletích. V 60. letech začal být makedonský jazyk vyučován na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně (dnes Masarykova univerzita v Brně), kde se o tento jazyk starali především Ivan Dorovský a Dagmar Dorovská. Tento zájem přetrval i po roce 1990, kdy se otevřely nové možnosti studia slavistiky a balkanistiky. Makedonština byla vyučována na Univerzitě Karlově, na Masarykově univerzitě a později i na Univerzitě Hradec Králové (jako předmět Slovanský jazyk v rámci studia bohemistiky). V současnosti se makedonština na českých univerzitách bohužel nevyučuje. Kde je tedy možné slyšet a zažít makedonštinu?

Makedonština je slyšet i v České republice
V České republice je zájem o balkánskou kulturu, včetně makedonské hudby a filmů, vcelku
stabilní. Milovníci balkánských rytmů i lidových písní se mohou zaposlouchat do (nejen
makedonské) hudby, kterou hrají různé hudební skupiny, jako je například Musica Balkanika,
Džezvica, Livada nebo Avlija aj. Tyto skupiny se snaží přenést specifickou atmosféru Balkánu
do českých hudebních klubů a na kulturní akce, čímž přibližují makedonskou hudební tradici
širší veřejnosti. Kromě hudby lze v České republice zhlédnout i makedonské filmy. Například každoroční
Vsetínský filmový maraton, zaměřený na filmy z Balkánu, představuje nejlepší balkánské
snímky a každý rok se zaměřuje na určitou oblast – jak teritoriálně, tak i tematicky.
Makedonské filmy jsme tak mohli vidět v roce 2015 (https://fkvsetin.funsite.cz/vfm2015.htm). Pokud vás zajímá Balkán obecně, podívejte se také na distribuci Balkanfilmu: https://www.balkanfilm.cz/ Makedonské snímky se občas dostanou i do běžné distribuce, jako příklad můžeme uvést velmi úspěšný dokumentární film Země medu (https://www.csfd.cz/film/688396-zeme-medu/), případně oceňovaný film Před deštěm (https://www.csfd.cz/film/70967-pred-destem), či makedonský film, který na bulharské straně vyvolal kontroverzi, s názvem Třetí poločas (https://www.csfd.cz/film/326715-treti-polocas).

Jak se mohu dozvědět o makedonštině více na Slezské univerzitě v Opavě?
Studium makedonštiny a hlubší poznání makedonské kultury a literatury je podporováno několika programy. Studenti i vyučující Slezské univerzity v Opavě mají možnost využít pobytu v Makedonii v rámci programu CEEPUS (a makedonští studenti i vyučující mohou naopak přijet do Opavy). Tento program umožňuje studentům nejen získat nové jazykové a kulturní zkušenosti přímo na místě, ale i rozšířit své profesní a akademické obzory. V jarním semestru 2025 využili tuto možnost 3 makedonští studenti. Tito studenti strávili měsíc v Opavě a byli s pobytem nadmíru spokojeni. Dále mohou studenti, kteří se rozhodnou pro studium makedonštiny, absolvovat zimní nebo letní školu makedonštiny, která nabízí intenzivní jazykovou výuku v kombinaci s kulturními aktivitami. Letos se jedna studentka, která má makedonské kořeny, chystá na letní školu v Ochridě, kde si prohloubí své jazykové dovednosti a zároveň se ještě více ponoří do makedonské kultury. I na Slezské univerzitě v Opavě totiž studují přímí potomci etnicky různorodých (i makedonských) dětí, které v roce 1948 prchaly před občanskou válkou
v Řecku a našly útočiště právě v Československu. Více o této problematice se dočtete zde:
https://www.idnes.cz/brno/zpravy/prijezd-recko-deti-obcanska-valka-mikulov-70-let-
vyroci.A180421_396950_brno-zpravy_krut
A pokud vás zajímá více o zimní škole makedonštiny, přečtěte si o našich zážitcích:
https://bohemistika.fpf.slu.cz/?p=1403.

V budoucnu plánujeme užší spolupráci se skopskou bohemistikou, což znamená další
příležitosti pro výměnu studentů a akademiků mezi Českou republikou a Makedonií. Tato
spolupráce nejen podpoří rozvoj makedonistických studií v České republice, ale také přispěje
k lepšímu vzájemnému porozumění a kulturní výměně mezi oběma národy.
O jihoslovanských jazycích, ale i o problematické cestě k jejich standardizaci vám více ráda
povím na bohemistice ÚBaK.
Chcete si makedonštinu vyzkoušet? Není nic lehčího než si půjčit nějakou učebnici či slovník,
či se podívat na web. Kupř. na Jazykový koutek: https://www.jazykovy-koutek.cz/?cat=186,
nebo si přečíst něco v časopisu Porta Balkanica: https://portabalkanica.weebly.com/.

A na závěr pár odkazů:
Heraklea, ale také o změně jména: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1061958448-postrehy-odjinud/424236100061031/
Markovi kuli (Markovy věže), Kruševo a Makedonium: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1061958448-postrehy-odjinud/424236100061027/
Bitola: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1061958448-postrehy-odjinud/424236100061029/
Podívejte se, jak to vypadá na severu Makedonie:
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1185966822-na-ceste/212562260120026/
A jak na jihu (a jaké jsou „vánoční“ zvyky):
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1185966822-na-ceste/215562260120002/
A pokud rádi lezete, možná vás zaujme video Adama Ondry:
https://www.ceskatelevize.cz/porady/12171671004-balkanem-nahoru-a-dolu-s-adamem-ondrou/318294340080004/

Pro přepisy cyrilice používám: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=923

text napsala Kristýna Dufková