Jedním z nových úkolů, které v současné době leží před opavskými bohemisty, je prezentace lingvistického výzkumu v oboru dialektologie. K tomu od letošního roku poskytuje příležitost rovněž projekt „Rozvoj VaV kapacit Slezské univerzity v Opavě“.
Od dubna 2021 byla zahájena systematizace heslových slov, která doplní, odborně posoudí a rozšíří odborný výzkum dřívější i sběr amatérských sběratelů; reálně tak navazujeme na dosud vydané slovníky Opavska nebo jednotlivých lokalit na Opavsku. Podobný výzkum probíhá na Slezské univerzitě dlouhodobě; ve třetím tisíciletí zejména od podzimu roku 2009. Od letošního jara jsme ale začali důsledně analyzovat podklady, které nám umožní dokončit budování lexikografické databáze a současně lexikologicky popsat zvláštnost soudobého „opavského slovníku“. A to nikoliv na základě pouhé dialektologické teorie. Současná zjištění, jejichž zásadním cílem je zprovoznění slovníkové databáze, neopakují nekriticky všechna dřívější tvrzení, která se v dialektologické literatuře objevila již dříve. Spíše na ně navazují, aktualizují předchozí závěry a snaží se popsat současný stav nářečí. Značná pozornost je věnována podkladové literatuře (včetně zahraničních publikací), ale vlastní terénní výzkum nikdy v regionu dlouhodobě přerušen nebyl.
Příprava podkladů pro doplnění základní databáze LEXIKONU OPAVSKA, který bude prezentován jak jeden z výstupů základního výzkumu v reálném i virtuálním prostředí, je tedy jedním ze základních dialektologických úkolů Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Virtuálně je databáze LEXIKON v podobě online výkladového slovníku nářečí dlouhodobě doplňována ve spolupráci s informatiky. Počátky projektu totiž sahají až do období užší regionální spolupráce univerzit, zejména na přelomu tisíciletí.
Pokud bychom měli vývoj lexikální databáze hodnotit z historického pohledu, pak musíme připomenout, že její vývoj začal již v 90. letech minulého století, kdy na jejím utváření spolupracovali jihočeští informatici: pan Dušan Petržela, technik Jihočeského muzea v Českých Budějovicích a Ing. Pavel Bürger, tehdejší externí spolupracovník katedry českého jazyka Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Nezastupitelná byla též úloha mezioborového profesního spolku Genius loci, který od 90. let minulého století zabezpečoval mimouniverzitní výměnu odborných zkušeností mezi učiteli z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Západočeské univerzity v Plzni, od roku 2009 potom i s pracovníky Slezské univerzity v Opavě. Koordinátorem prací na kompletaci online výkladového slovníku nářečí je od roku 2004 doc. ing. Roman Mouček, Ph.D z katedry informatiky a výpočetní techniky Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity; některé technické práce dále provádějí jeho posluchači. Na Slezské univerzitě odpovídá za utváření výkladového slovníku doc. PhDr. et PaedDr. Zbyněk Holub, Ph.D.
Převod podkladů do online slovníku zahrnuje i kontrolu systémové lemmatizace (tj. heslového uspořádání) a syntézy slovníku Opavska a dále převod základní literatury, která přímo souvisí s tématy dialektologického výzkumu, do elektronické podoby.
Úpravy online slovníku předpokládají neustálé ověřování doplňovaných a propojovaných slovníkových položek, na které vždy ihned navazuje další digitalizace odborných podkladů i dílčích lexikonů.
Nejen našim posluchačům, ale i dalším zájemcům o dialektologický výzkum pak byla určena dubnová přednáška věnovaná zásadám odborné práce a k metodice tvorby slovníků (online), která byla spojena podnětům k „online workshopu“, který může napomoci další přípravě a realizaci projektu.
Zásadním edičním záměrem, který by měl završit práce na projektu jako jeden z hlavních výstupů, je publikace reprezentační brožury na počátku roku 2022. Přípravné práce na brožuře již samozřejmě probíhají po celé tři měsíce, během nichž bylo (zatím) věnováno značné úsilí kompletaci zdrojů, z nichž projekt vychází. O syntéze dílčích slovníků a o doplňování online výkladového slovníku již byla zmínka výše. Bude ale potřeba znovu projít všechny dosavadní nahrávky, které bylo možné získat od různých sběratelů, i texty, které již posluchači v rámci studia předmětů DIALEKTOLOGIE a LEXIKOLOGIE na ÚBK FPF SU absolvovali.
Úvodní přehled k vývoji lingvistického (zejména dialektologického) výzkumu na Opavsku, který by měl zahrnovat období do přelomu 20.–21. století, si vyžaduje také terénní ověřování dosavadních závěrů. K odlišení specifik přízvuku na předposlední slabice, která nejsou zcela identická v řeči mluvčích na Ostravsku, a k přesnějšímu určení intonačních zvláštností v řeči rodilých mluvčích je třeba porovnat zachycené „opavské“ promluvy se záznamy nahrávek vyprávění rodilých mluvčích z jiných částí Slezska, Moravy i Čech (např. s odlišnou melodií nebo dynamikou na českém jihu, západě a severovýchodě). Určení prozodické situace je proto obvykle zaměřena akcentologická analýza (což se netýká jen popisu postavení přízvuku na předposlední slabice slova nebo slovního celku). Před vložením dat do online slovníku tak provádíme analýzu dosud pořízených „terénních“ nahrávek. Jedná se pak o porovnání akcentu (dynamického přízvuku) a průběhu intonace v nářečích českých a slezských, které dále napomůže k odlišení dynamického a melodického charakteru přízvuku. I dnes tedy může probíhat ověřovací stádium výzkumu v obcích, jehož výsledky budou zahrnuty do připravované brožury tak, aby prezentovaly vývoj dialektického výzkumu pracovníků a posluchačů ÚBK FPF SU na Opavsku.
Vývoj nářečních příbuzenských termínů na Opavsku představí v naší brožuře (v širším slovanském kontextu i z hlediska souvisejících etymologických poznatků) modelová kapitola, která navazuje též na výzkum doc. Vladimíra Šaura, význačného odborníka i pedagoga ze Slezské univerzity v Opavě, i na studie řešitele tohoto projektu, doc. Zbyňka Holuba. Příprava této části samozřejmě nemůže sestávat jen ze „skenování podkladů“ do online slovníku nebo z pouhého zpracování textových aplikací. Zjištění starších badatelů se nám podařilo v mluvě obyvatel obcí na Opavsku rozšířit a uvést do určitého systému. Dokladem toho je i příloha tohoto článku.
Nadchází čas letních dovolených, ale práce na projektu ani zdaleka nekončí. Během července a srpna se zaměří především na úpravy online slovníku (a tedy také připravované brožury), ale od podzimu 2021 bude již více zaměřena k přípravě tematické výstavy a k přednáškovému programu, kterým by měl projekt příští rok na jaře v opavské Bredě vyvrcholit.
Autor článku: doc. PhDr. PaedDr. Zbyněk Holub, Ph.D., Ústav bohemistiky a knihovnictví FPF SU