Amerika byla pro většinu přistěhovalců ideálem svobodného demokratického života. Navíc to byla jedna z mála zemí, která byla ještě na počátku 20. století ochotna Židy přijímat. Do „země zaslíbené“ tak proudily miliony německých a východoevropských Židů. Němečtí Židé opouštěli zemi hlavně kvůli revoluci, která vypukla roku 1848, zatímco ruští Židé prchali před antisemitskou vládou cara Alexandra III. Se vzrůstajícím počtem přistěhovalců však také rostla nedůvěra a nechuť Ameriky přijímat další uprchlíky. Již v 80. letech 19. století nebyla Amerika zdaleka ochotna přijímat všechny. Vyloučeni byli „blázni, usvědčení zločinci, polygamisté, sexuální pracovnice, idioti, ti, kteří by se s velkou pravděpodobností stali ‚břemenem státu‘ a pak také anarchisté, komunisté a negramotní.“ Přistěhovalci začali být vnímáni jako hrozba pro stabilitu a jednotu Ameriky, obzvláště socialisticky ladění východoevropští Židé. Mnozí autoři se proto snažili ukázat přistěhovalce jako přínos pro americkou demokracii. Jedním z významných obránců přistěhovalectví a demokratické plurality se stal spisovatel a novinář Abraham Cahan, původem z Litvy. V roce 1897 založil jeden z nejčtenějších židovských časopisů Forverts (Jewish Daily Forward), který od roku 1902 až do roku 1951 redigoval a který v digitální podobě vychází dodnes. Tento časopis byl populární zejména proto, že tematizoval každodenní život přistěhovalců.
Kromě propagace odborových hnutí a sociálně demokratických principů se zde objevovaly články o zločinech nebo prostituci, ale i povídky Isaaca Bashevise Singera, nositele Nobelovy ceny za literaturu. K raritnějším položkám patřil návod na používání kapesníku, který by podle Cahana měl každý nosit řádně složený v kapse. Cahan také zavedl rubriku čtenářů Bintl Briv (svazek dopisů). O její popularitě svědčí i skutečnost, že v roce 1906 přicházelo do redakce více než 150 dopisů týdně. Přistěhovalci zde řešili nejen praktické a politické problémy, ale také osobní či milostné záležitosti. Zajímalo je například, kde se nacházejí veřejné večerní školy, jak získat práci, jestli pouštět manžela do putyky (případně jak si nějakého najít) nebo jak jednat s americkými úřady. Tyto dopisy posloužily jako bohatý zdroj inspirace pro mnohé začínající americké židovské autory první poloviny 20. století, včetně Abrahama Cahana. Zároveň také poodkrývají každodenní život východoevropských přistěhovalců a ilustrují problémy, se kterými se lidé po příjezdu do nové země potýkali.
Autor článku: Doc. PhDr. Michaela Weiss, Ph.D., Ústav cizích jazyků FPF v Opavě
Zde si můžete přečíst rozhovor s autorkou článku o její nové knize Tradice a experiment: Americká židovská próza v období modernismu: https://www.slu.cz/fpf/cz/aktuality/15/1362.